Vertu forvitinn, lęršu eitthvaš eitt ķ dag, andašu lķfinu aš žér.

Taó

39.
Žeir sem įšur öšlušust hiš eina: 
Himininn öšlašist hiš eina og varš hreinn. 
Jöršin öšlašist hiš eina og varš föst. 
Guširnir öšlušust hiš eina og uršu mįttugir. 
Dalurinn öšlašist hiš eina og uppfyllti sig. 
Allir hlutir öšlušust hiš eina og myndušust. 
Konungar og furstar öšlušust hiš eina 
og uršu heiminum fyrirmynd. 
Tilurš alls žessa er gegnum hiš eina. 
Ef himininn vęri ei hreinn žessvegna, myndi hann bresta. 
Vęri jöršin ei föst žessvegna, myndi hśn sundrast. 
Vęru guširnir ei mįttugir žessvegna, 
myndu žeir stiršna. 
Vęri dalurinn ei uppfylltur žessvegna, 
yrši hann mįttvana. 
Vęru allir hlutir ei myndašir žessvegna, 
žį yršu žeir aš hverfa. 
Vęru konungar og furstar ei ęšri žessvegna, 
yršu žeir aš falla. 
Žvķ: Žaš sem ešalt er hefur hiš rżra sem rót. 
Hįa hefur hiš lįga sem grundvöll. 
Einnig svo furstar og konungar: 
Žeir nefna sig "einsemd", "munašarleysi", "lķtiš". 
Svo tilgreina žeir hiš rżra sem rót sķna. 
Eša er žaš ekki svo? 
Žvķ: Įn stakra hluta vagnsins 
er enginn vagn. 
Óskiš ekki glitrandi ljóma ešalsteinsins, 
heldur hrįrrar hrjósku steinsins.
Sękja nżtt slembivers.

Texti birtur meš góšufśslegu leyfi Netśtgįfunnar.

Ķ hvert sinn sem komiš er į sķšuna birtist einn kafli śr Bókinni um veginn eftir Lao Tse og sjaldan sami kaflinn tvisvar.
Til aš fį tengil ķ žann texta sem nś er į sķšunni mį velja aš bókamerkja hér fyrir nešan, og breytist žį slóšin žannig aš hęgt er aš geyma slóšina.

Fasttengill ķ vers 39